Vigor patří ke kraňskému plemeni včely medonosné (Apis mellifera carnica), karpatskému ekotypu. Vzhledem k početnosti chovu lze chov Vigor označit zootechnickým pojmem “kmen”.
Vigor- ing. Květoslav Čermák
Vigor je název chovu (kmene) včel vyšlechtěného v 90. letech min. stol.
Autor chovu a majitel ochranné známky Vigor®:
Ing. Květoslav Čermák, CSc.
Petrušov 26
571 01 Moravská Třebová
okres Svitavy
Česká republika
Tel. 722 660 499
mailto:[obfuscate_1_|112|100|99|102|106|63|118|99|98|105|109|94|92|93|45|99|116]
Přehled taxonů - pro orientaci:
Druh - včela medonosná
Poddruh (také plemeno nebo rasa) - kraňská
Ekotyp - karpatský
Kmen - Vigor
Linie - několik (zde nepojmenovaných) linií v rámci kmene
VIGOR
- název je převzat z angličtiny,
- význam slova je “vitalita, životaschopnost, životní síla”.
Snahou při vzniku kmene Vigor a dalším procesu jeho šlechtění bylo a je, aby jeho vlastnosti co nejlépe odpovídaly obsahu pojmu a tedy názvu kmene.
CHOVNÝ CÍL
Včela vhodná pro farmový chov, využívající dobře všechny druhy snůšek, mírná a současně dobře bránící svoje obydlí, dobře sedící na plástech, s malým sklonem k rojení, dobře stavící dílo, tvořící málo voskových můstků, maximálně přizpůsobivá různému prostředí i různému způsobu chovu včetně různého úlového prostoru co do velikosti a uspořádání (dvouprostorové vs. vícenástavkové úly), ukládající zásoby medu ve vrstvách (nástavcích), vzdušně víčkující med, dobře přezimující, přiměřeně plodná, mající dlouhověké a výkonné včely, otužilá, odolná proti nemocem, varroatolerantní.
HISTORIE
Kmen Vigor® byl vytvořen na Slovensku tzv. kombinačním křížením několika kraňských kmenů za použití inseminace matek v 90. letech. Postupně bylo provozně ověřeno asi 15 různých kmenů či linií, z nichž pouze část byla vybrána a použita pro tvorbu nového kmene.
Velmi přísná a intenzívní selekce probíhala převážně na severním úpatí Nízkých Tater v okrese Liptovský Mikuláš několik roků.
Farma se 100 včelstvy byla vybudována v r. 1990 a dále rozšířena až na 140 včelstev. První matky Vigor byly nabízeny včelařům v r. 1993.
V současnosti šlechtění kmene Vigor® pokračuje v České republice na Včelařské šlechtitelské stanici v Petrušově a ve spolupráci s Ing. Ant. Přidalem, PhD. i na včelíně Mendelovy univerzity v Brně.
VLASTNOSTI
Je to včela dobře zimující, otužilá, má málo zimních mrtvolek. Na jaře se dobře rozvíjí téměř stejně rychle jako rakouské či slovinské kmeny kraňky. Dobře ploduje, není však typickou “plodařkou” a neplýtvá zásobami. Včely jsou vitální, dlouhověké. Netrpí nosemou. Využívá dobře jarní i letní, nektarové i medovicové snůšky, má vysoce vyvinutou schopnost vyhledávat zdroje potravy.
Včelstva dávají dobrý výkon v prvním, druhém i třetím roku věku matky. Dobře brání česno, přitom je to včela velmi mírná až mírná. Málo se rojí. Sezení na plástech je v průměru hodnoceno známkou 2 (stupnice 1-4). Velmi dobře staví nové dílo. Jako výsledek intenzivní selekce má výborně vyvinutý čistící pud - schopnost odstraňovat mrtvý plod, proto se ve včelstvech jen vzácně vyskytuje zvápenatění plodu. Mnohá včelstva udržují čistotu i v úlovém dnu a to i tam, kde je vysoký podmet.
Některé charakteristiky kmene Vigor® se projeví jen v určitých situacích nebo některých letech anebo po víceletém chovu na včelíně (při přiměřeném ošetřování) a přitom jsou pro něho typické a chovatelsky příznivé:
• dobře přezimuje i v tvrdší zimě, klidně zimuje také za teplého průběhu zimy
• netrpí nosemou
• přizpůsobivý různým podmínkám - zvládá i tvrdší zimu, nepříznivé jaro, využije slabší snůšky
• vykazuje jen malý pokles plodnosti, síly, výkonu a čistícího pudu včelstev s matkami dvou a tříletými, což se projevuje vyrovnanými výnosy medu včelstev s matkami první tři roky věku; vyrovnanost těchto vlastností s věkem matky se projeví zvláště při srovnávání s některými rakouskými kmeny kraňky, jež jsou často výtečné v prvním roku věku matky a už ve druhém roku jejich výkonnost upadá, zvyšuje se u nich výskyt zvápenatění plodu apod.
Více o vlastnostech kmene Vigor:
Využívání snůšek
V létě 2009 se mi opět potvrdilo, že ne každé včelstvo je schopno využít zdroje medovice, pokud ovšem nejsou v blízkosti úlu, nýbrž dále od nich a hlavně rozptýlené na velkém prostoru. Kromě včelstev Vigor jsem na včelnici testoval pět matek jiného původu. V jarní snůšce (řepka) byl výnos medu v testovaných včelstvech v průměru stejný jako u ostatních. V navazující snůšce medovice z rozsáhlého lesního porostu však testovaná včelstva donesla jen malé množství medu, který v krátké době spotřebovala, takže k vytočení mi nezbylo skoro nic. Ostatní včelstva Vigor mi přitom dala v průměru po 20 kg medovice.
V červnu až červenci asi čtyři týdny včely nosily tmavě modrý pyl typický pro svazenku. Dlouho jsem nevěděl odkud. Až místní důvěrník, znalý terénu v širším okolí, našel svazenkové pole 6,5 km od Petrušova. Včely tedy svazenku našly i v takové vzdálenosti a zajímavé je, že celou dobu kvetení z ní nosily pyl a snad i něco nektaru - je to pro ně velmi atraktivní rostlina.
Rojivost
Malý sklon k rojivosti včelstev Vigor je patrný v několika projevech. Při srovnávání počtu včelstev v rojové náladě (RN) v době rojivosti se včelstvy jiného původu bývá menší procento u včelstev Vigor. Pokud se včelstva Vigor dostanou do RN, staví jen málo matečníků, většinou do 15, někdy dokonce jen cca 5 rojových matečníků, jako při tiché výměně matky, ale pokud matečníky ponechám, včelstvo se vyrojí. Dále - včelstva Vigor v RN se snadno dají od rojení odvrátit pouhým vylámáním matečníků a současným rozšířením prostoru o další nástavek. RN u Vigor spolehlivě končí s odkvetením řepky (tam kde řepka je), pokud má včelstvo přiměřený prostor (netísní se nadměrně). Včelstvo Vigor, které se vyrojí, vyšle pouze jeden roj (prvoroj) a ten je obvykle menší než je polovina včel v úlu, takže mateřské včelstvo je schopno aspoň částečně využít snůšku.
Tyto přednosti včelstev Vigor se mi opět potvrdily v sezoně 2009, když několik včelstev s matkami jiného původu se v květnu snadno dostalo do RN, měly asi 50 rojových matečníků, snaha o vyrojení byla velmi silná - včelstva se vyrojila a v úlech nechala málo včel, které pak nebyly schopny využít další snůšku.
Šlechtění
V užším souboru 110 včelstev, v němž probíhá nejintenzivnější selekce a šlechtění, jsou převážně inseminované matky (v asi 90 % včelstev). Z nich je každoročně okolo 60 % matek vyměněno převážně z důvodů brakování málo vyhovujících vlastností včelstev. Tato včelstva se ošetřují jako běžná produkční včelstva. Používají se úly stejného typu a zároveň takové, jež umožňují včelstvům neomezený rozvoj a poskytující vždy dostatek prostoru - nástavkový systém Optimal, více na stránkách Optimal klubu.
Včelstva se ošetřují tak, aby mohla co nejspolehlivěji projevit svoje genetické předpoklady pro hodnocené vlastnosti. Jde hlavně o užitkové vlastnosti a je podmiňující vlastnosti reprodukční (schopnost dobře přezimovat, plodování, síla, dlouhověkost včel, rojivost). Úly jsou rozmístěny tak, aby bylo co nejmenší zalétávání včel. Včelstva se neposilují ani nepodněcují. Odběr včel, příp. plodu, se provádí v době a míře minimálně ovlivňující produkční schopnosti včelstev.
Včelstva se neléčí, vyjma ošetření proti varroóze, proto, aby se dala hodnotit odolnost resp. náchylnost k nemocem a podle toho provádět selekce. Důraz je od počátku tvorby kmene Vigor® kladen na selekci včel s dobrým čistícím pudem a tato vlastnost je upevňována pomocí inseminace.
Celou výběrovou základnu kmene Vigor tvoří 320 včelstev, z nichž je asi 180 včelstev s matkami inseminovanými, a to těchto chovatelů:
• ing. Květoslav Čermák, Petrušov
• Mendelova univerzita Brno
• Bc. Jiří Danihlík, Valašské Meziříčí - Krhová
• ing. Jan Jindra, Roudnice nad Labem
Včelařská šlechtitelská stanice Petrušov © Čermák K. • Modified by Tina Silva • Coding by KalinaWebDesigns
Převzato s laskavým dovolením ing.Čermáka