Něco málo o medu

Chov včel je dán především přírodními zákony, šikovný včelař může leccos zvládnout dobře, ale většina včelaří v místě bydliště nebo blízkém okolí a máme taková stanoviště jaká máme k dispozici, máme takové klima jaké v místě je, máme určitou nadmořskou výšku a máme počasí jaké, kterou sezonu přichází.

To jsou faktory, které neovlivníme, ale které zásadně ovlivňují život včel a potažmo produkci medu, pylu, matek atd.
Ve většině části naší republiky jsou včelaři závislí, co se týče produkce květového medu, na počasí v době květu řepky a na počasí, které květu řepky předcházelo. V březnu, dubnu, květnu probíhá obměna zimních včel za letní včely a je třeba minimálně dvou generací, aby včelstvo bylo zase tzv. v síle, aby bylo schopno zvládnout silnou snůšku (dobře využít) což se podaří málokdy.

V naší nadmořské výšce (500m) kvete řepka v období zmrzlých mužů, většinu doby květu je chladno, větrno (náhorní plošina) nebo chladno a deštivo, slunných teplých dnů málo. Bohatost nektaru je samozřejmě také závislá od vlhkosti půdy, cukernatost od slunečního svitu atd., takže důvodů proč včely létají nebo nelétají na řepku či jinou nektarodárnou rostlinu je více.
A co se týče medovicového medu (nepřesně lesního), zase tu hraje roli počasí a cyklus tzv. škůdců-mšic, puklic, mer atd.(producentů medovice), charakter lesa, letos bylo škůdců docela dost, ale přišly silné deště a škůdce spláchly.

Lesní med opravdu není z lesních květin jak se někteří domnívají, ale samozřejmě při slabší snůšce medovice včely sbírají také nektar a vznikají tak smíšené medy. Smíšený med také většinou vzniká při květu lípy a pokud je také medovice na lípě.

V roce 2014, na nepříznivé počasí bohatém nejen pro včelaře, mimořádném roce, když už i v tom suchém Moravském krasu, kde všechna voda proteče jak cedníkem do podzemí, bylo permanentně skoro bažinatě, se sešly všechny negativní faktory, takže medu je málo.
Opravdu vzbudí úsměv volající člověk, který se dožaduje 50 kg jedině toho pravého černého lesního medu a to za dobrou cenu. Letos!

Když už jsme u té ceny medu, tak není od věci zopakovat, že za vlády Marie Terezie se v Rakousko-Uhersku událo dosti pokrokových záležitostí, mimo jiné, že jeden šikovný včelař Marii Terezii pro včelařství nadchl a tak se napřed Morava a o rok později Čechy dočkaly včelařských zákonů, kde mimo jiné byla také stanovena cena medu, která se měla rovnat ceně másla.
Tady na Blanensku se teď kilogram másla pohybuje kolem 160,- Kč, takže máme ještě co dohánět, když máme teď květový a medovicový med za 140,-Kč, ale draho nakupovaný akátový med z jihu máme za 175,-Kč (ceny roku 2014).

Někteří zákazníci, neznalí věci, srovnávají ceny medu včelaře odvedle s cenami našimi a mají pocit, že je náš med drahý.

No, značka regionální produkt Moravského krasu není zadarmo! Dále stále nové sklenice, nová víčka, etikety na zakázku, kompletní nerezové vybavení medárny a medárna vůbec atd. také není zadarmo. Nákup inseminovaných matek, chov F1-to je všechno náročné na peníze, ale hlavně na čas.
Celý chov včel je náročný na čas, peníze a fyzičku.

Při náročném zaměstnání (také na čas) je to docela honička.
Tak to bylo maličko na osvětlení pro všechny co se ptají.

Mnohem lepší než shánět med, je začít včelařit a proto už teď přijímáme přihlášky do kurzů  ve Vilémovicích.
Termíny jsou každoročně  vyvěšeny na přelomu listopadu/prosince na 10-dílný včelařský kurz,  program zůstává stejný, počet účastníků v kurzu max. 5 osob.
Termíny ostatních kurzů v průběhu roku sledujte v aktualitách.

I v ČR už začíná včelaření ve městech, na plochých střechách obytných domů, hotelů apod. Jen pro ilustraci-od nás z Vilémovic jsem za půl hodiny v Brně, ale teplotní rozdíl je pět stupňů a to je zvláště citelné na jaře. Velké město má výhodnější mikroklima, včely na zahradách, sadech mají pestřejší a delší dobu k dispozici kvetoucí rostliny nebo zdroje medovice. Zkuste to!